Řeckokatolické církve vznikly odtržením části pravoslavných církví a jejich podřízením římskokatolické církvi na základě brestlitevské unie z roku 1596. Původně se unie týkala jen církve na území polskolitevského státu, později se řeckokatolictví neboli uniatství rozšířilo do dalších zemí. Roku 1818 byla papežem Piem VII. ustanovena eparchie v Prešově, pod jejíž působnost spadalo i Česko.
Pro české, moravské a slezské řeckokatolíky byla v roce 1933 zřízena v Praze ústřední farnost u kostela sv. Klimenta. Prešovský biskup později zřídil v Brně farnost pro Moravu a Slezsko. Po 2. světové válce vznikly pomocné duchovní správy v Liberci, Tachově, Plané, Jelení, Mikulově a Bruntále.
Komunistický režim řeckokatolickou církev v Československu zakázal a postavil mimo zákon; její věřící byli prohlášeni za pravoslavné. Mnoho řeckokatolických kněží bylo vězněno, mezi nimi i biskup Gojdič, který byl odsouzený na doživotí, v žaláři zemřel a papež Jan Pavel II. ho v roce 2001 beatifikoval. Činnost řeckokatolické církve byla obnovena roku 1968.
|